pátek 28. února 2014

"A" klasa? Astor a Armani


Pěkný pátek všem,

tak tady máme zase nějaký ten článek o proprietách na líčení. Nebojte se, nebudu srovnávat hrušky 
s jabkama alias Astora s Armanim, protože každý ten výrobek je z odlišného soudku...Ale líbilo se mi zde postavit vedle sebe dvě značky začínající na "A" a podívat se jim na zoubek. A taky proto, že Vám už dlouho dlužím recenzi na oční stíny Armani a pak Vás zajímala i moje nedávno pořízená jumbo tužka Astor. Tak proč si to hezky nenamíchat na očích společně :-). 



V hlavní roli budou tedy dnes mono oční stíny Giorgio Armani Maestro Eye Shadow č. 19.


Mono stíny jsou pěkně balené v minimalistické designu v masivním černém plastu se zrcátkem. Vzhledem k tomu, že je to high-end, tak bych samozřejmě pěkné balení očekávala :-)...Co se týče samotných stínů, se smutkem musím říct, že jsem si z nich na zadek nesedla, promiň Giorgio. 
A proto mi taky trvalo tak dlouho než jsem o nich něco sepsala, doma je mám více než půl roku. 
Při koupi (na blogsale Sofastars pro dobrou věc - nákupu absolutně vůbec nelituju :-D) jsem nepřemýšlela nad tím, jestli je to Armani nebo Dior - strašně se mi líbil ten odstín. Něco mezi jemnou modrou a šedou a matná verze. Mám modré oči, takže šedé a namodralé odstíny mě baví, ale najít krásný odstín kolikrát není žádná legrace.
A co že mám vlastně za problém? To že jsem od high-end značky čekala příliš. Čekala jsem, že stíny budou perfektně pigmentované a výdrž bez báze dokonalá. Nic z toho se nestalo.


šmouha vlevo: Armani - vpravo: Astor

Nafotila jsem Vám schválně stíny na mých letitých očích i na krásných mladých očích mé dcery - s bází i bez báze, abyste si nemyslely, že tu Armaniho hnusně pomlouvám bez důvodu.
Báze očním stínům velice pomůže jak ve výdrži (bez ní se prostě někam "vypaří") tak ve zintenzivnění pigmentu a s takovouto se dají i pěkně navrstvit a vznikne pěkné kouřové líčení, jak vidíte na fotce.
Použila jsem bázi pod oční stíny Artdeco (jen pro pořádek).


Zároveň na fotce můžete vidět širokou linku dalším produktem, o kterém dnes bude taky řeč a to 
Astor Perfect Stay Eye Shadow + liner.



Na této fotce jsou oční stíny bez báze, je zde jasně vidět, že pigment je slabý a ani vrstvení barvu nezintenzivní...výdrž není závratná a stíny se umí po čase i slít do vrásek....



Zde už stíny na mém oku - nejčastěji je používám pro stínování nad víčkem, pro určitou definici tvaru oka.
Na nenapádné denní líčení je odstín velice vhodný, ale myslím, že tuto službu pro vás udělají i stíny z drogérie. Pokud bych měla srovnávat, tak mnohem více mi vyhovují např. matné mono stíny Ardeco, které jsou velmi dobře pigmentované a dají se vrstvit....
Osobně bych plnou cenu za tyto mono stíny nezaplatila. A ve finále stejně nikdo nepozná, že máte na očích Armaniho - ani ta nejpřísnější kosmetická policie (kdyby nějaká byla = hlasuju pro :-)). 
Za toto tvrzení mě možná některé z vás ukamenujou, ale já se toho nebojím, klidně si šutrem hoďte :-D. 
A pokud pro svůj fajn pocit Armaniho na očích potřebujete  - jděte do něho - stojím si za tím, že je to překrásný odstín....



Jak už jsem avízovala další "Áčkový" produkt jsou oční stíny v tužce alias jumbo tužce 
Astor Perfect Stay Eye Shadow + liner č. 220 Dark Blue
Když jsem viděla tyto tužky v drogerii v akci za 129 Kč začala jsem hodně váhat a čmárala si swatche, abych zjistila, jestli se vyplatí do nich jít (běžná cena je cca 169 Kč). Nejvíc se mi líbil právě tento modrý odstín (tuším, že mají cca 5 odstínů - dva hnědé, fialový, zelený a modrý). Modrou tužku krásného odstínu totiž taky není snadné nalézt. Tento odstín mě nadchnul a tak jsem si řekla, že tento produkt vyzkouším  - nutno podotknout, že je to moje první "jumbo" tužka.


Už při prvním testování na ruce mě tužka přesvědčila, že je krásně pigmentovaná a má velmi dobrou výdrž. 
Ačkoliv jsou to stíny v tužce a liner v jednom - já používám tento produkt jen jako liner, protože jsem zatím neměla příležitost vyrazit někam a nalíčit se tak výrazným odstínem na celém víčku :-). Jak jste mohli vidět výše na očích mé dcery, dá se udělat s touto tužkou silná linka, ale není problém udělat i jemnou linku těsně nad řasami - viz. fotka mých očích níž.


Dost mě překvapilo, že i když má tužka dost silný hrot - je to takový "kopáč" - tak se s ní linka kreslí dobře. 
Má příjemnou konzistenci a pěkně klouže i po mém zvrásněném víčku, není příliš měkká ani tvrdá, pigment moc fajn, dá se roztírat houbičkou nebo nechat tak. Je voděodolná a drží v pohodě celý den, ke konci ztrácí na intenzitě, ale nic tragického. Musím říct, že mi vyhovuje na horní linku dokonce lépe než tenké automatické tužky Clinique. 
A stíny v tužce se mi hodně líbí jako produkt, když jsem líná a chci se rychle nalíčit, proto bych si asi koupila nějaký odstín, který se dá použít na celé víčko na denní nošení. 
ALE (muselo to přijít :-) po několikerém užití se mi hrot dost otupil, že už se nedalo linkovat (teda jo, ale linka byla už dost "tlustá") a já začala řešit, že potřebuju tužku ostrouhat. 
Samozřejmě jsem věděla o triku s mrazákem, který se doporučuje při strouhání těchto tužek. A tak jsem strčila tužku do mrazáku (když ji tam dáte na hodinu nebo na celou noc efekt už se nezmění), a jala se po té strouhat. 
Ale ejhle, ukázalo se to jako problém, protože i když jsem měla na výběr dvě masivní strouhátka ani jednou přesně nesedělo na tužku - no započal násilný akt. Hrot pobytem v mrazáku neztuhl tak, že by se to dalo bez problému ostrouhat jako obyč tužka, to ani omylem, ale dalo se to....
Velké strouhátko mi začalo užírat příliš hmoty z obalu, a tak jsem ho vyměnila za menší a to už se chovalo slušněji....No, při tomto násilném činu jsem málem plakala, že si tuhle krásnou tužku prostě neostrouhám, že ji zničím...jakžtakž jsem ji ostrouhala a dokázala vytvořit ostřejší hrot, hryzance do obalu pominu...ale dost jsem si přitom tužku zmenšila a ještě jsem si částečně smazala zlaté písmo z tužky.
Dlužno podotknout, že takto tužka nevypadá, že ji mám doma teprve měsíc....
Jasně, zde je na místě otázka, jestli jsem tak nešikovná já anebo je s tímto procesem strouhání všeobecně problém - rozhřešení této otázky nechám na vás a vašich zkušenostech :-).


Hrot cca po nákupu při občasném použití.


Hrot po zastrouhání.


Z toho jasně plyne, že prostě strouhací tužky nejsou úplně mí favorité, ale tyhle jumbo tužky jako stíny na oči můžou být příjemné. Nevím, jak je to s jejich sléváním  či výdrží na víčku atd, ale pokud bych do další takovéto tužky šla, tak do univerzálního odstínu. A co se týče barevných "linerů" vybrala bych si už spíš z nabídky gelových linek, protože celkově začínám mít barevné linky ve velké oblibě :-). Toť mé zkušenosti a rezultát.....

A co Vy a jumbo tužky - máte zkušenosti? Co říkáte na stíny Armani?


Použité výrobky:
Giorgio Armani Maestro Eye Shadow č. 19 (nad víčkem)
Astor Perfect Stay Eye Shadow + liner č. 220 Dark Blue
Oční mono stín Artdeco č. 11 (na víčku)
rtěnka Dermacol Lip Seduction č. 5

Tak snad pro vás bylo toto mé povídaní užitečné a já se na Vás budu těšit opět začátkem příštího týdne. 
Přeji Vám krásný předjarní víkend!!!!!!
Vaše eM

středa 26. února 2014

Magický "korektor" od L´Oreal očima eM

Moji milí,

dneska tady máme slíbený článek na téma korektor pod oči z mého úhlu pohledu. 
Mám velkou radost, že článek Enky na toto téma byl tak velice úspěšný a líbil se Vám stejně jako mně.
Kdo jste Enky článek četli tušíte, o kterémžto korektoru zde bude dneska řeč.



Jó, to se tak ty myšlenkové procesy u blogerek vyvíjejí nějak takto:
Nutně potřebuji make-up.....koupím si make-up a následně zjistím, že pro dokonalý vzhled a make-up potřebuji korektor pod oči....ne zde to nekončí, jen tak pro představu, co mě i Vás jednou čeká v budoucnu - po této dvojici "nezbytností" jsem zjistila, že nastal čas pro bronzer či oční linky! Věc to u mě nevídaná. Zdá se, že postupuju po levelech v nějaké "neviditelné" PC hře nazvané nikoliv "10 stupňů ke zlaté" (pamětníci ví !-), ale "10 stupňů k dokonalému make-upu" :-)......

Hned na začátku bych ráda odlišila korektor na pupínky a korektor pod oči  - ve většině případů se totiž jedná o odlišné přípravky a nedají se použít oběma způsoby - o korektorech na pupínky jsem napsala zevrubný článek ZDE - dnes to bude o těch "druhých" korektorech :-).
Korektory na pupínky by měly mít většinou hutnější konzistenci než korektory pod oči, které jsou ideálně v tekutější formě, korektory na pupínky taky můžou a často obsahují třeba léčivé složky jako zinek, magnesium, tea tree atd a tyto složky mají i za úkol vysušovat pupínek, což by teda pod očima bylo hodně kontraproduktivní. A v neposlední řadě korektory pod oči dost často obsahují částečky odrážející světlo, což teda na pupínky není vůbec žádoucí, protože takto na ně akorát upozorníte.....
A to bych ještě měla zmínit, že ne každý korektor pod oči je korektor, ale může být spíše rozjasňovač - tak bacha na to při čtení popisků na výrobcích...

Když jsem přijala myšlenku potřeby korektoru pod oči za svou, začala jsem se rozhlížet, co je v dosahu a co by se dalo pořídit. Samozřejmě předtím jsem nemohla nezaregistrovat, jak se v blogosféře množí opěvné články na korektor pod oči NARS - a proklamace, že je prostě nejlepší ze všech na světě. Je to klidně možné, ale já určitě nedám za korektor peněz 700 - 900, takže pokud nedostanu tento skvělý korektor od NARSu k testování, ten tady neuvidíte. Přece jen mám jiné priority  a na svůj rozpočet nejsem zdaleka sama, proto mé první cesty vedly do drogerie, kde jsem se začala rozhlížet po určitých značkách, které jsem měla vytipované.

Vybírat správný korektor na pupínky nebo pod oči může být stejně ošemetné jako vybírat "padnoucí" make-up 
a protože konkurz na make-up (článek zde) už mám za sebou, mohla jsem vesele vyhlásit konkurz na korektor pod oči. 
A nepodcenit přípravu se vyplácí :-). 
První korektor, který mě zaujal a četla jsem na něj pochvalné reakce i v komentářích u mě na blogu, byl Rimmel Match Perfection.

Nejdřív jsem zkoušela odstíny na ruku, později jsem se vůbec nežinýrovala a rovnou testovala pod očima, abych věděla přesně, co mi ten který korektor vyvede a jak ladí s odstínem pleti.
Po té mě zaujal Maybelline korektor Fit Me a korektor od Astoru.



Poctivě jsem docházela do drogerek a postupně všechny korektory testovala a porovnávala, než se rozhodnu, jaký si vlastně koupím. Vzhledem k tomu, že kruhy pod očima mívám spíše vyjimečně v dobách nemoci či zvýšené energetické náročnosti, tak jsem nepotřebovala silné krytí, byť mám pod očima jednu nepěknou pigmentovou skvrnu, kterou mi nadělilo sluníčko a už se jí nezbavím. 
Mám totiž suchou pleť i pod očima  - zjistila jsem tedy, že i když Rimmel velmi dobře kryje a jeho nejsvětlejší odstín by mi vyhovoval, tak mě malinko tahá, to znamená, že na mou suchou pleť není úplně nejlepší. Maybelline a jejich odstíny mi celkově přijdou více do růžova, už mám od nich jeden korektor na pupínky Affinitone (viz. článek výše) a také ladí do růžova a to mám nejsvětlejší odstín. Ono by to pod očima vůbec nevadilo, páč růžovější tóny mají neutralizovat modré stíny pod očima. Na očích mi byl celkem příjemný. 



Poslední jsem testovala Astor Lift Me Up a ten měl na mé oční okolí asi nejlepší hydratační účinky, ale řekla bych, že je to spíše rozjasňovač, který obsahuje částečky odrážející světlo než krycí korektor.....(a jako takový snese srovnání právě s následujícím "korektorem")

No a do tohoto mého váhání mi nasadila brouka do hlavy právě Enka, která si před časem koupila 
Lumi Magique od L´Orealu a byla s ním spokojená. 
Vzhledem k tomu, že jsme věkově obě ve stejné kolonce (chápej 37+) a máme podobné potřeby - kruhy nemaje :-D, tak jsem si řekla, že půjdu do Lumíka - ona totiž milá Enka mi ještě dala kupon na slevu, takže bylo rozhodnuto. 

Rovnou Vám říkám, že zde na Enku ani Lumíka nadávat nebudu, páč je mám oba ráda  (Enku ale radši !-).

Ještě pořád nemám ujasněno, jestli bych dala za Lumíka plnou cenu 299 Kč, protože za tu cenu, za kterou jsem ho měla já se slevou což bylo 150 Kč, to byl kauf! Ale zas myslím, že nebude problém nějakou pěknou slevičku někde vychytat.

Z Enčina článku a z jejího "ostravského testu" už víte, že Lumík nijak zvlášť nekryje - no jasňačka, páč je to rozjasňovač! A la highlighter!
Otázkou je, zda-li bych vůbec měla v souvislosti s Lumíkem používat slovo korektor, proto ty "uvozovky", ale jo - není to jen čistý rozjasňovač (jako např. That Gal od Benefit), takže mu název korektor ponechám, ať se nemateme....



Jak vidíte na obrázku na výrobku se jasně píše - rozjasňovač v peru - "highlighting pen" a tuto svou dovednost provozuje velice dobře. Rozjasňující efekt je vidět okamžitě.
A ne, opravdu neobsahuje třpytky! 
Možná bych se zdráhala i tvrdit, že obsahuje shimmer, ono by asi bylo úplně nejpřesnější říct, že obsahuje částečky, které odrážejí světlo - taková maličká zrcadýlka :-) - a ty právě udělají ten bomba efekt, že Vám umažou pár let tím, jak Vám prosvítí tydle podoční partie.........
Ale přesto má i určitý krycí efekt a ne že ne. Na mé sušší pleti nijak nezlobí. Odstín 01 Ivory mi také vyhovuje na jedničku, páč já žluťásek....



Korektor-rozjasňovač je ve zlatém balení a aplikuje se štětečkem, kdy na druhé straně šroubujete a ve štětci se Vám objeví kýžená korekčně-rozjasňovací "hmota". 


Aplikace je příjemná, nadělíte si kolik potřebujete, uděláte štětečkem "šmouhy" pod očima v místech, kde to je potřeba a pak už já osobně roztírám Lumíka prsty.



Osvědčilo se mi také než roztírat spíš jemně vtlačovat do kůže polštářky prstů. Jak už mi totiž čas vryl pod oči nějaké hlubší linky, tak všechny korektory - a to prosím bez vyjímky, mají tendenci se mi v té rýze usazovat. Není to ostře viditelné pro cizí oči, jen já to v zrcátku vidím....a tady opravdu stačí malinko zatlačit polštářky prstů na kůži a korektor se jemně rozprostře a už nikam nezalézá.

K tomu mám ještě jednu vtipnou story. Enka mi donesla svůj korektor na vyzkoušení, abych si ho mohla prubnout pod oči, a pak jsme vyšly na denní světlo, testovat, jak mi Lumík sedí.....Já vytáhla své zrcátko a jala se naprosto veřejně zkoumat kouzelný efekt, když tu jsem se vyděsila, co to mám s očima. Hmmm, na oči jsem zaměřila druhé zrcátko, a to nemilosrdné zvětšovací......
Samozřejmě jsme se s Enkou zase při téhle akci nasmály a vyvodily z toho jasný závěr: 
pokud se chcete zbavit vrásek pod očima, nepoužívejte zvětšovací zrcátka :D.....
A z toho celkově plyne jediné - že je fajn chodit do drogerky s kamarádkou stejně posedlou kosmetikou, protože více hlav více korektorů zná a o legraci není nouze.....Každopádně Lumík testem prošel, viděla jsem, jak mi projasnil očka, na denním světle mi odstín vyhovoval a tak jsem si ho ten den hned koupila.



A na závěr mám ještě pro Vás tip, který já využívám hlavně v těch dobách, kdy moje oči nejsou v kondici a je na mě vidět únava, která sedá pod oči právě ve formě tmavších stínů. Pokud chci větší krytí, tak smíchám na hřbetu ruky korektor a rozjasňovač - Catrice Camouflage a Lumík L´Oreal. 


Vlevo: Catrice Camouflage 01 Ivory, vpravo: Lumi Magique L´Oreal 1 Light

Korekční směs Catrice + L´Oreal

Vlastnosti těchto obou korektorů se velmi dobře doplňují a dokáží spojit krytí s rozjasněním pro mě na jedničku. 
Hutný camouflage od Catrice, který mimochodem samostatně pod oči vhodný není, protože se nedá dobře na jemném očním okolí rozetřít a vysušuje - je přesně typ korektoru na pupínky, je intenzivně krycí a výdrž má perfektní (poměr cena 70 Kč/výkon=výborná), ale spolu s jemným hydratačním rozjasňovacím Lumíkem, jsou fajn dvojka....

A jak tak tady chválím kouzlo magického korektoru, docela jsem dostala chuť vyzkoušet i magický make-up této značky....no uvidíme časem !-)

Máte zkušenosti s Lumi Magique "korektorem" nebo s jiným rozjasňovačem?


pondělí 24. února 2014

Moje první fotokniha "Podzim 2013"

Krásný den při pondělku Vám přeji.

Tak konečně jsem velká fotografka, páč mám svou vlastní knihu fotoknihu :-). 
Samozřejmě tato věta je myšlena jako nadsázka, protože svou fotoknihu si může udělat každý... 
ALE. Ne každý má ambice fotoknihy vytvářet. 
Nezdá se Vám, že v dnešním světě digitální fotografie jaksi upadla tvorba fotoalb? 
Schválně, kolik z Vás si nechává udělat svoje fotografie v labu klasickou chemickou cestou a kolik z Vás si vytváří fotoknihy či fotoalba? Těším se na Vaše odpovědi a doufám, že budu třeba překvapena :-D...a teď Vám napíšu svoji vlastní story s fotoknihou....


Jak víte, jsem fotomaniak. 
Nefotím stylem dokument rodinného života a netvrdím, že fotit může každý. 
No tak jo - fotit může každý, ale jak to vypadá, je věc druhá......!-)
Focení je pro mě seberealizace, miluju to. Fotoaparát vezmu do ruky každý den, a nedávno jsem si intenzivně uvědomila, když jsem si chvíli myslela, že se mi pokazil (byla jsem nemocná a blbě jsem si ho nastavila :-), že bez něho nemůžu žít. Hm...někdo nemůže žít bez mobilu, facebooku, internetu - já bez mého foťáku, mé lásky Olympus PEN E-PL 2...
Fotek mám v počítači milion, všecky jsou utříděné v počítači v chlívečcích dle data, měsíce, roku......je jich plný externí disk....ale co z toho, když přitom množství si je nikdo neprohlíží.
A odtud vzešla moje myšlenka, že bych potřebovala nějakou hmatatelnou podobu mých fotek, nejen jejich digitální verzi.........No a od myšlenky k činům bývá cesta někdy krátká, zvlášť když shodou náhod dostanete v dm drogerii slevovou knížku a v ní 50% slevu na fotoknihu XL. Cože??? Tak to musím mít!!!!!
No, jasně ale na rozdíl od myšlenky, realizace přece jen trvá nějaký čas.
Zde jsou mé myšlenky o této realizaci. 
Myslím, že budou asi zajímavé jen pro ty, co fotí anebo chtějí vyrobit fotoalbum a la fotokniha...takže pokud byste se u čtení nudili - skočte rovnou na obrazovou část :-))


Takže, jak jsem napsala, matroš na fotoknihu by u mě byl, takže je třeba si stáhnout potřebný program na editaci fotoknihy (přesný terminus cewe fotokniha), kterou si pak ve finále můžete vyzvednou v dm drogerii anebo můžete využít jinou laborku a objednat si knihu na dobírku. Program dm drogerie si stáhnete ZDE.
Co dál? Pracovat s programem není tak těžké, ale tutoriální popis ode mě nečekejte, ač jsem zdatný pracant ve fotografickém programu - používám Zoner Photo Studio 15 PRO, tak jinak mi docela trvá než se naučím něco v novém programu.
Jenže já mám doma budoucí grafickou designerku a tu jsem si přivolala a záhy jsme zjistily, že tato spolupráce nás bude moc bavit. Aja se chopila práce v programu (páč pracuje s grafickým tabletem, s Photoshopem atd a jako nová generace na technologiích už vyrůstá) a okamžitě se v jednoduchém editoru fotoknihy zorientovala - mě by to trvalo mnohem dýl....
Nejtěžší úkol bylo pro mě vybrat fotky, které použiju pro fotoknihu. Věděla jsem ihned, že to bude kniha o podzimu, protože focení na podzim, kdy je plno božích barev všude a nádherné měkké světlo, prostě milujú.


No jo, ale zde byla na překážku moje sebekritičnost. Potřebovala jsem vybrat pro knihu cca kolem 26-30 fotek. 
Si řeknete - s přehledem ne......Chyba. Ale díky tomu, že jsem měla při této práci parťáka, tak jsem toto zvládla. Stylem: Dcera mi řekla: "Mami Ty jsi hrozně kritická - vyber tuhle a tuhle...." a já: "néé tuhle ne, tuhle taky ne")....no daly jsme tam všechno, co dcera řekla :-)...
Jó, i při tvorbě fotoknihy se člověk o sobě může něco naučit.
Takže fotky jsme vybraly a nastala ta práce editora, kdy jsme musely fotky naaranžovat tak, aby prohlížení knihy bylo zajímavé a bavilo prohlížejícího, aby se střídaly různé motivy, aby spolu ladily.....atd
Měla jsem to značně ulehčené tím, že jsme nevkládaly žádný text (i když chvíli mě lámalo vložit k fotkám básně páně Skácela :-), nepotřebovaly žádné ozdůbky a blbinky, které by asi použil někdo, kdo vyrábí fotoknihu pro své miminko či rodinné album. Já se pokoušela o tvorbu "uměleckou" - takže styl čistý jak jen to šlo....
Protože při tvorbě fotoknihy máte na výběr z úžasného množství pozadí, tapet, vzorků, můžete fotky rozmisťovat nejrůznějšími způsoby a pak to může opravdu vypadat jako kniha a la scrapbook....

Musím říct, že mě strašně bavilo vymýšlet koncept a hlavně kompozici knihy. Aja byla neocenitelný partner, nikoliv jen pomocník a já doufám, že ji brzy zlanařím k další spolupráci. 
Protože po téhle knize plánuju "vydat knižně" další moje fotky především makro květin, což je moje specialitka a taky by se mi třeba líbil knižní fotodeník kocourka Shellyho :-).
 No, plánů mám dost, tak to abych šla fotit a moc tu nekecala, co :-)

Ještěže je cena fotoknihy docela vyšší, protože bych měla nutkání dělat fotoknihy co chvíli.
Jen tak pro zajímavost - tato fotokniha XL  (30x30 cm), má 26 stránek, knižní pevnou vazbu a vysoký lesk stránek a stojí běžně cca 999 Kč. Jenže když máte kupónek na slevu, může Vás vyjít na super 549 Kč. 
Jasně, není třeba hned vytvářet XL velikosti, můžete si vybrat menší, levnější viz. stránky dm ZDE.
 Ono to totiž bylo i dost ošemetné. Já, která fotí detaily "makro" a nikdy jsem fotoknihu nevytvářela jsem rovnou vytvořila XL knihu. On totiž Vám tenhle formát nic neodpustí. Ale eM se přece velikosti nezalekne, že.


Musím říct, že přes veliké obavy,  jak bude výsledná kniha vypadat na papíře jsem byla příjemně překvapena, 
co překvapená - nadšená!! Ono totiž něco jiného je mít fotky na monitoru a něco jiného mít je "na papíře". Zapomeňte na tisk fotek na tiskárně, to nikdy nebude ono, to mi věřte, mám to vyzkoušeno. 
Navíc, já svoje fotografie také upravuji, používám různé filtry k dosažení určité nálady a tady jsem se děsila nejvíce, jak lab zvládne tyto úpravy. Ale fotky vytvořené takto chemickou cestou opravdu nezklamaly. 
Tak jak se jevily na monitoru vypadaly i na papíře. Uffff!!!! 


Hodně důležité je, především při tvorbě velkoformátových knih, mít co nejvyšší rozlišení fotografií, což program editace knihy umí hlídat (zelený smajlík je dobré rozlišení a žlutý a červený...eee...) Je dobré si to pohlídat. 
Ale stejně se stane, že některé fotografie působí na monitoru bez chyby a při jejich tisku se chyby projeví  - např. šum z nedostatku světla (který by samozřejmě fotograf jako já měl čekat, hm zas ta moje sebekritičnost) anebo nedostatečné zaostření. Ale výsledek  byl stejně skvělý (člověk se prostě musí naučit pochválit !-), protože ze všech cca 30 fotek se projevily pouze na třech fotkách drobné chyby a to ještě při používání extrémního režimu makra s makro předsádkou, což zase běžně asi nikdo moc nepoužívá.


Takže musím zhodnotit, že jsem strašně ráda, že svoje fotky můžu vidět takto zase jinýma očima, posoudit jak fungují mimo digitální svět a mám pocit, že mě to zase posunulo někam dál. A navíc můžu svou tvorbu ukázat "živě" přátelům u kafe a pokecat si nad fotkami :-). Protože přiznejme si, kolik z Vás ukazuje fotky svým přátelům v počítači, to už spíš si ukazujeme fotky v mobilech :-)
A fotokniha je krásný způsob, jak svoje fotky prezentovat a zdaleka ne jen ty rádoby umělecké, ale třeba fotky z krásné dovolené, fotky prvního roku svého dítěte nebo jak jde s dětmi a rodinou čas atd.....
A pak si sami můžete vzít fotoknihu po letech z knihovny sednout si do křesla k čaji a prohlížet si své krásné vzpomínky.....

No, a i když jsem toho zde nakecala už dost, tak se chci s Vámi ještě podělit o konečnou storku, která je s touto fotoknihou spojena a to přímo s tím, jak už jsem si ji vyzvedávala v dm drogerii.


Ono totiž knihu vytvoříte, pak kliknete na tlačítko koupit a už to fičí jako na běžném eshopu, fotky se načtou, zadáte své inciály, provozovnu, kde si chcete knihu vyzvednout, odkliknete, dostanete mail, že je zakázka přijata a následně zhotovena  a pak už jen celé natěšené fičíte do nejbližší drogešky.
No a v té moji už na mě moje knížka čekala, od zaslání mailu, že zakázku odesílají, jsem šla do drogerie za dva dny. Všechno šlo vůbec rychle. Knihu jsem objednala o víkendu, v pondělí byla ve výrobě a v úterý už ji posílali a ve čtvrtek jsem si pro ni utíkala.
No, ale v naší drogerii jsou zvyklí asi jen především na nákup kosmetiky a ne fotoknih. Protože si paní pokladní s natipováním knihy nevěděla rady, což o to natipovat by to i šlo, ale nešlo uplatnit slevový kód. A problém byl na světě. Já trnula, aby mi slevu uplatnili jinak bych musela platit plnou cenu a rovnou přiznávám, že hlavní motivací pro výtvor fotoknihy byla ta fantastická sleva padesát procent. Ufff, paní pokladní s paní šéfovou obvolávaly support oddělení jak se dalo, snažily se ale program jim to nebral...a tak zase volaly zkoušely a nic....A tak to šlo cca 20 min, problém byl někde v matrixu dm drogerie.....Teda jak jsem byla napjatá z očekávání co z mé knihy vyleze, tak tohle moje napětí jen zvyšovalo. Ale já nejsem zlý zákazník, naopak moc dobře takové situace chápu, kdy člověk potřebuje něco rychle v počítači udělat zákazník čeká a systém odporuje. Nakonec se paní dovolala vyšší instance, dostala rady, jak nezvyklou situaci vyřešit, a z toho vyplynulo, že musím platit hotově - há, já která už pomalu hotovost ani nevidí. No, chválabohu, že je moje banka ihned vedle mé drogérie, takže jsem odběhla do bankomatu a doufala, že už bude fotokniha jen má....
No byla!!!! A představte si, dostala jsem dáreček (taštičku plnou věcí: čokoláda Lindt, kosmetická taštička, šátek  a odličovač!) za to, že jsem musela tak dlouho čekat a včetně několika omluv!!!! Téda to byl ale happy end. 
Ale jak říkám, do této drogerie chodím strašně často, vždycky se tam ke mě chovali hezky a proto jsem i já s úsměvem(byť nervózní z výsledku) čekala až paní pokladní situaci vyřeší. Viděla jsem na nich opravdu velikánskou snahu. Věřím tomu, že jinde by se na mě vykašlali s nějakým slevovým kuponem, řekli by mi, nám to systém nebere zaplaťte plnou pálku a jděte. Celý problém totiž byl hlavně s uplatněním slevy. A na dobré věci se trpělivě počkat vyplatí..... 
Řeknu Vám, ještě jsou podniky, kde je radost být zákazníkem!!!!



pátek 21. února 2014

Enka bloguje: Korektory a já


Pěkný den!

Dneska jsem si udělala takové malé zdravotní volno. No, můžu si to dovolit, protože tady na blogu mám svého skvělého parťáka Enku, která má prostě blogerství v krvi a je radost poskytovat ji  prostor k projevu. Chudák holka, pěkně ji začínám zapřahat do soukolí blogosféry, ale když mě prostě strašně baví číst její články :-D.

Tak si dnešní článek o korektorech "by Enka" pěkně užijte a snad se pobavíte stejně jako já. Původně jsme plánovaly,  že napíšem společný článek, ale jsme obě strašně ukecané a článek by byl monstrózně dlouhý :-D, takže budou dva díly - dnešní pohled Enky 
a můj zase příště.
Zdraví Vás eM a předávám slovo.....



Léta jsem používala korektor pouze na pupínky a k tomuto účelu jsem si zhruba jedenkrát do roka vyžádala v lékárně vzorek Vichy Dermablend, jehož krycí schopnosti vtipně ilustruje například tahle reklama: 


Pytlíčkový vzorek mi opravdu vydržel rok, na zakrytí pupence ho stačilo mikro množství. Jako makeup je podle mě nepoužitelný, vytváří šílenou masku.
Pak přišel zlom. 
Objevila jsem blogy a zjistila, že existuje svět stvořený přímo pro mě. Svět, který miluje kosmetiku jako já. Spoustu kosmetiky... objevila jsem existenci Dermacol Coveru. A na krátkou chvíli jsem si myslela, že mám o korektor nadosmrti vystaráno (ta tuba Coveru je nespotřebovatelná).



Chyba! Zjistila jsem, že potřebuji korektor pod oči. Ponechme stranou, že nemám kruhy pod očima, prostě blogosféra si maže pod oči korektor, tak si ho musím mazat taky. Jak prosté.
Zbytek soudnosti vedl mé kroky do drogerie, nikoliv do parfumerky pro YSL Touche Eclat, o kterém se psalo jako o jedničce (o Narsu ještě blogosféra mlčela).
V košíku mi přistál L´Oreal Lumi Magique



A protože už vím, že podtón mé pleti je žlutý, podařilo se mi napoprvé dobře vybrat ze tří nabízených odstínů :o)) a já, celá nadšená, začala tenhle korektor používat a užívala jsem si to. Chvilku mi trvalo, než jsem vychytala množství (ono nanést v šest ráno v umělém světle korektoru tak akorát není úplně snadné, aspoň ne pro mě, ráno mám poněkud omezené kognitivní funkce i zrak..)
Z Lumíku jsem byla nadšená. Zálibně jsem se prohlížela v zrcadle a kochala se svým prozářeným očním okolím :o)


Mé nahé oko.....

Lumík v akci!
...Už můžu mezi lidi :-)

Ale.. (čekal někdo, že přijde ale?) při ex post průzkumu blogosféry jsem se dozvěděla, ze Lumík není korektor, ale rozjasňovač.. ehm.. Ono je to na něm i napsáno, dokonce v pěti jazycích :o)), omluvou mi budiž to, že když jsem ho kupovala, měla jsem v očích čočky, se kterýma dobře vidím na dálku a tudíž ve Fukušimě nezabloudím, ale zase se mi s nima blbě čte, zejména malinká písmenka.
Zjištění, že je Lumík rozjasňovač, mě nijak zvlášť neroztrpčilo, protože jak jsem se zmínila, kruhy pod očima (navzdory svému věku a životnímu stylu) nevlastním a efekt, který Lumík dělá, mě dostatečně uspokojuje. Ale! (Už zase :D) Vedlo mě to k pokusu:

Testované subjekty: Lumík, Dermacol Cover a korektor od Rochera, zakoupený z nějakého (mě neznámého) důvodu, tuhý jako kyt na okna :o))

Návod krok za krokem:
1. Zvedni se od počítače a běž do koupelny.
2. Vezmi černé gelové linky a udělěj s nimi na hřbet levé ruky tři čáry, bo tak to ty blogerky dělají :D
3. Nech gelové linky zaschnout. (Tento bod se ukázal jako velmi důležitý).
4. Vezmi všechny tři své korektory, respektive dva korektory a rozjasňovač, že..
5. Přemázni první černou čáru Lumíkem.
6. Vypusť z úst proud nepublikovatelných slov z důvodu podcenění bodu 3.
7. Umyj upatlanou ruku a začni znova. Pozor na bod 3.!!


zleva: Dermacol, Rocher, Lumík

Výsledek: Lumík nijak zvlášť nekryje. Není divu, není k tomu určen :o) na funkci rozjasňovače to však nemá vliv, tu plní na jedničku. Rocher kryje středně, ale je tak tuhý, že je do jemné kůže očního okolí nezapracovatelný, tudíž je mi k ničemu (vítej do sbírky nepoužitelné kosmetiky). Cover samozřejmě kryje jako kráva, to asi nikoho nepřekvapilo :o) pod oči ho nepoužívám, nedokážu ho nanést tak, aby nebyl vidět..

V souboji korektorů tedy máme vítěze a tím je... rozjasňovač :o))

A v jakési recenzi jsem četla, že jsou v Lumíkovi třpytky. Pomyslela jsem si, že už asi slepnu i na blízko - šla jsem pro něj do koupelny, mázla na ruku, nasvítila lampou jako při výslechu a nejsou!!! Je tam slaboulinký, nenápadný, decentní shimmer, ale třpytky NE! Snad vím, jaký je rozdíl mezi třpytkama a šimrem, ne?

Nedávný průzkum trhu, neboli šest nádherných hodin s eM :o) přinesl objev nového makeupu, který kryje stejně jako Cover nebo Dermablend. Takže pokud máte potetovaný obličej, nebo vás dítě počmáralo fixem a na nějaké jednání to potřebujete schovat, doporučuju nový Rimmel Stay Matte, touhle omítkou zamaskujete cokoliv. Ovšem za cenu naprosto nechutné hmoty na kůži. Mě to vadilo i na ruce a eM to radši ani nezkusila :o))



Čistě teoreticky připouštím, že jako korektor by mohl fungovat. Ale stejně jako Dermablend pouze v mikro množství.

Poznámka č. 1.: je naprosto úžasné si při tom "jsem jakože blogerka" testování umatlat štěteček Lumíka od černočerných gelovek tak, že si teď zřejmě budu pod oči nanášet tmavě šedou :o) och, jak ostravské.. :o))

Poznámka č. 2.: pro ty bydlištěm vzdálenější.. Fukušima se u nás v Ostravě láskyplně říká OC Nová Karolína a neptejte se mě proč, protože to nevím.. (ale vím, proč se jmenuje Karolína :D)

Tady původně můj článek končil, ale..
Podezírám Loreal, že si z nás dělá prdel, ale jako fakt..
Ofiko stránky Lorealu uvádí ZDE , že náš Lumík obsahuje vzácnou ingredienci. Andersenovu/Andersonovu kapalinu. To jako vážně? Jala jsem se gůglit.. muhehe!
No, že české stánky Lorealu neví, jestli se ta vzácná ingredience nazývá kapalina Andersenova nebo Andersonova a pro jistotu používají obě varianty, mě nepřekvapilo. Jen pořád netuším, jak by to mělo fungovat v korektoru :o)) a věta "Skládá se z lamelových výplní geomet" mě dorazila :o)) zkuste si najít slova geomet, geometa, geomety.. tomu, kdo mi vysvětlí, k čemu je geometa v korektoru, toho Lumíka koupím :o)
Další mé kliky vedly na cosdna.com ZDE
Tuší někdo, která z ingrediencí je TA zázračná? Že by třeba nějaký silikon nebo paraben rozjel novou kariéru a stal se supravodičem? O to tady totiž právě jde!

Varování: následuje okénko malých fyziků, kdo nemá fyziku rád, ať to radši přeskočí.
Takže, co je to vlastně Andersonova kapalina? Ó ano, Anderson je správně (křestními jmény Philip Warren, fyzik, nositel Nobelovy ceny)
Pokusím se vysvětlit, mějte ovšem na paměti, že fyziku jsem na vysoké neměla, je pouze mým koníčkem (ale velkým).
Andersonova kapalina, spíše známá jako spinová kapalina (quantum spin liquid) není kapalina. Jen se jí tak říká, protože některé fyzikální vlastnosti tohoto materiálu kapalinu připomínají. I fyzikové si rádi zapřehání :o)
A není to jedna látka, je to skupina látek, které vykazují tyto specifické vlastnosti. 
To, oč tu běží, je supravodivost, tedy schopnost materiálu vést elektrický proud bez odporu. O téhle schopnosti některých materiálů se už dávno ví a běžně se využívá, ale ouha, je tu podmínka, supravodivé jsou tyhle materiály pouze za extrémně nízkých teplot. A aby takový materiál supravedl, musí se chladit, hodně chladit. Ten nejlepší známý supravodič maká při teplotě jen -135 stupňů Celsia. A chlazení je technicky náročné a drahé.
Výzva zní: najděte supravodič, který bude makat za vyšších teplot, nejlépe při té pokojové (a Nobelovka vás nemine). A na to právě aspirují materiály, které mají vlastnosti spinové kapaliny. Napadá vás jejich využití? 
Mě ano. Počítače, CERN, magnetická rezonance.. ale marně přemýšlím, jak by se dal supravodivým materiálem vylepšit korektor :D 
Nějaké nápady?
Můj závěr, jakožto fyzika amatéra zní: kreativci Lorealu zřejmě rádi čtou Andersena (Hanse Christiana). A pak nás krmí pohádkami :o)

A čímpak rozjasňujete či korektorujete Vy?
Hezký víkend přejí Enka a eM

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

Translate