zdroj: ulozto.cz
Moc ráda chodím do kina – mám ráda
tu atmošku. Ačkoliv si dnes můžete všechno stáhnout do mobilu,
tabletu, netbooku či notebooku, mám ráda film na velkém plátně s
hlasitým suround zvukem, který Vás přenese přímo do filmového
dění - kdy už nejste jen divák, už jste spoluhráč.
Už dlouho jsem se v kině tolik nenasmála jako při posledním filmu Quentina Tarantina.
Jo, má ráda jeho ujeté filmy, plné
kýče a stylizace, které přetavuje v originální podívanou –
všichni víme, že jde o nadsázku – nadsázku nutně potřebujeme
a Tarantino nám ji dává ve velké míře.
V dnešní době, kdy je kreativita
hollywoodu v krizi a sází se stále více na remaky, oceňuji u
Tarantina originální přístup.
Na jeho posledním filmovém počinu
jsem byla nedávno v kině s partnerem.
Ačkoliv jsou věci v našem
životě, na kterých se neshodnem – filmy, kino a Tarantino –
tam funguje naprostá shoda.
zdroj: ulozto.cz
Nespoutaný Django je western. Já tedy
westerny nemusím, ale tento byl skvělý. Příběh jedince z
utlačované menšiny, který jde proti systému a vyhraje. Vděčné
téma – zde je trochu slabina Tarantinova (nemysleli jste si
snad, že budu jen chválit). Vsadil na jistotu a na klasické téma.
Na druhou stranu chápu, že ho lákalo střihnout si western, jako
kluk jich musel určitě vidět spoustu. Línie příběhu je podobná
s příběhem předchozího trháku pana T. Hanební pancharti –
zde si myslím, pan režisér trochu vykradl sám sebe :). Hanební
pancharti byli dokonalí. Smyšlený příběh na pozadí 2.
světové války s monstrózním finále, kdy upálil v kině (!)
Hitlera a jeho bandu (a všichni jsme si v kině přáli, aby to byla
pravda) a židi byli krvelační jako indoši. Dokonalý příběh
neznající obdoby :).
No vraťme se k Djangovi.
Velkým kladem tohoto filmu je zábava,
prostě T. nás chtěl pobavit a vyšlo to – nezapomenutelná je
scéna s Ku Klux Klanem a jejich kápěmi s dírami pro oči. Celé
kino se řezalo smíchy.
Skvělé herecké obsazení,
samozřejmě Tarantinovi oblíbenci.
Jamie Foxx má charisma a ve své hlavní roli obstál.
zdroj: zimbio.com
Vynikající Christopher Waltz, který exceloval poprvé v
Panchartech, ale skvěle hrál i v netarantinovském filmu Bůh masakru.
Talentovaný herec importovaný z Rakouska.
zdroj: hollywood.com
A Leonardo di Caprio - ten zraje věkem
(je stejně starý jako můj partner :) jako mladého floutka jsem ho
nesnášela, teď je skvělý a tady ukázal, že si umí dělat
legraci i ze sebe. Silně ve své roli konkuruje bláznivému
pirátovi Johnny Deppovi, který je už obehrán..
zdroj: bleskově.cz
A nemůžeme zapomenout na Samuela L. Jacksona v roli loajálního protivného sluhy-otroka pana DiCapria. Teda byla to bravurní jižanská angličtina - nerozumněla jsem mu skoro ani slovo:
zdroj: kultura.idnes.cz
Na filmu je vidět,
že si ho herci prostě užívají a režisér si pohrál s každou
scénou, kterou dovedl
ad absurdum a s každým slovem, které hercům
vložil do úst. O jeho vlastním hereckém talentu, ale pochybuji :D
- ve filmu si totiž chvíli zahrál. Ale bylo to fajn zpestření.
Souhlasím ale s mým známým, že co
se týče hudby ve filmu, ač byla typicky Tarantinovská, ta
by zasloužila silnější jednotící motiv. Představovala bych si, že úvodní
píseň Django přepracuje na hlavní hudební téma, které se bude
ve filmu opakovat. Ale u tohohle soundtracku se nudit určitě
nebudeme.
Pokud máte rádi Tarantinovu tvorbu
tento film nemůžete vynechat - můžeme se ale jen ptát, čím nás
překvapí příště a bude to překvapení? Já doufám že ano.