Malý nákup a velký kvíz

Zdravím všechny mé čtenáře, obzvlášť ty nejvěrnější!

Poslední dobou mi život přináší spoustu materiálu k zamyšlení, žití i tvorbě a paradoxně minimum času ke zpracování všech zážitků. Samozřejmě se tato má vytíženost odráží i na blogu. 
Tento týden je obzvlášť vypečený jako rohlíčky z královské kuchyně, páč mám po devíti letech základní školy doma opět "prvňáčka". 
Tentokrát už ale prvňáček 1. září vylétává zároveň z rodinného hnízdečka a to sebou nese nálož pocitů a  extra nálož myšlenek a organizačních záležitostí...
A tak, než se přes tento "prvopočátek" přenesu a budu schopna napsat naplánované články, rozhodla jsem se zabavit své milé čtenáře jinak. 
A jak jinak než soutěží/kvízem. 
Už tu dlouho žádná soutěž nebyla, tak si říkám, že to může být zábava. Nebude to žádná klasická giveaway, takové mě nebaví :-), ale doufám, že kvíz bude bavit vás a rádi se zúčastníte.

Kdo může soutěžit:
Samozřejmě kvíz je určen pro mé čtenáře, kteří sledují můj blog pravidelně a to přes GFC či Bloglovin s bonusem pro ty, kteří zároveň sledují i můj druhý blog moje pastely - ti mohou zanechat svoji navštívenku i tam a zkopírovat svou odpověď odsud, aby zvýšili své šance na výhru.....
Páč o co se bude hrát, s tím druhým blogem tak trochu souvisí !-).
Nemusíte zanechávat svoji e-mailovou adresu v komentáři, ale prosím, zanechte v něm aspoň Vaše křestní jméno. 
Protože soutěž bude mít dvě etapy. 
V další etapě už poprosím vítězku o uvedení emailové adresy v komentáři pro další komunikaci.

Úkol:
Je trošku ošemetný, ale kdo mě čte pečlivě, ten to dá s přehledem a kdo ne, ten použije logickou vylučovací metodu :-D.
Na obrázku je náš víkendový nákup z drogérií. 
Jak víte, v dm právě probíhá opět oblíbená akce na privátní značky, při nákupu 5 a více sleva 25% na všechno. 
Nemohly jsme se nezúčastnit právě z výše zmíněných důvodů, kdy je třeba vybavit dceru na cestu do světa. Pár věcí je nakoupeno i v drogerii Rossmann....
A Váš úkol bude uhodnout, které dvě věci jsou v nákupu na obrázku určeny jen pro mě. 
Ano, jsou opravdu jen dvě, zbytek je pro dceru :-D.

Jak a co:
Soutěž potrvá týden tzn. do příští středy 3. září do 12.00 hod a soutěž bude jiná v tom, že zatím nebudete vědět, 
o co soutěžíte konkrétně  - pááááč i to bude částečně záležet na vašem výběru. 
Po vyhlášení vítězky, která správně odpověděla (bude se klasicky losovat ze správných odpovědí), uveřejním také možnosti konkrétní výhry a vítězka si bude moci sama vybrat v komentářích, kterou bude chtít....
A o co, že se to tentokrát hraje? 
Správně tuší ten, kdo si myslí, že kosmetika to nebude.
Bude to jedna z mých vytištěných autorských fotografií. 
Vybírat budete moci cca ze 3 až 4 fotek.

A třeba bude i nějaké překvápko, tak zůstaňte naladěni!

Hodně štěstí a hlavně hodně zábavy Vám přeje eM!

Zn. Levně: Milionářská řasenka Miss Sporty

Pěkný den přeju,

recenze na řasenky se tu objevují vždycky párkrát do roka, páč bez tohoto kosmetického produktu se prostě neobejdu a pořád hledám tu svou nej. 
Na chvíli ji najdu a pak už zas mám roupy zkoušet něco nového. 
Zkusila jsem high-end i drogešku a tak nějak jsem dospěla do fáze, kdy mi prostě stačí řasenka z drogešky. 
ALE člověk musí trochu hledat a ne hned skočit na lep marketingové masáži.
Někdy ty pravé poklady čekají trpělivě a nenápadně v regálech až je objevíte a doufají, že nesáhnete po těch uřvaných kolegyních z obrázků.....
Už jen když vidím ty nejnovější designy řasenek všemožných barev a tloušťky obalu,bizarních tvarů,  ufouní kartáčky zakřivené do podob zcela akrobatických, slibujících vám architektonicky vytvarované řasy a třeba i to, že vyzrajou na gravitaci....tak prostě padám. 
Chci solidní design, žádný kůl do ruky, nechci si vypíchnout oko, nechci štětku jak na WC - chci toho tak moc???!!!!

Moje drahá kolegyně Enka vyslechla můj brekot, kdy jsem odmítla nadále platit i jen za miniaturu mé milované Clinique (vtipně v akcích za 170 Kč, což je poloviční velikost za téměř dvojnásobnou cenu běžné řasenky), a to když jsem zjistila, že nemá smysl si kupovat velké drahé balení, páč za tři měsíce stejně vyschne.
To abyste náhodou nezapomněly a nehygienicky nepoužívaly řasenku dýl než je zdrávo...
Měla jsem v pácu, že vyzkouším tu dietní řasenku slavnou 2000 kalorií, ale prostě Enčiny argumenty mě přesvědčily. 
Je to holka pragmatická, zkušená a s ničím se nemaže, řekla mi, hele dobrá řasenka za kilo, Miss Sporty
 - prubni to. 
Tak za kilo to klidně prubnu teda. Obzvlášť když cokoliv, co mi má drahá doporučí, prostě funguje.

A tak jsem ji vyzkoušela - milionářskou řasenku Lash Millionaire Miss Sporty.
 Byla jsem příjemně překvapená už v drogérii - designem mě nijak nepohoršovala. 
Kupodivu ani ty zlaté nápisy  - jako měla jsem řásu od Collistar celou zlatou že, takže toto mě fakt vytočit nemohlo.
 Cena prostě customer friendly 99 Kč. 
No, ale přiznám se, váhala jsem. Kupovat kosmetiku u Miss Sporty? 
Od téhle značky si občas koupím leda lak na nehty a spadala do skupiny značek "tyhle regály proletím jen očima při rychlé chůzi drogérií"  (no dobře, rychlá chůze drogérií = oxymorón).

Jste mě měli vidět, jak jsem se těšila, až se s ní doma poprvé  nařasím.
Ó dej bože, ať to funguje i na mé nulové řasy!
Já totiž kromě dalších požadavků na řasenku taky, prosím, chci, aby se dala vrstvit a neslepovala přitom řasy, neobtiskovala se pod oko bez toho, že by musela být waterproof, a nevytvářela mi tak pod očima EMO styl - když už tak jsem eMa a né EMO...

No tak nebudu vás napínat no, tohle všecko tahle řása umí. Jsem úplně nadšená, že přitom, jak jsem vrstvení chtivá (chápejte moje přírodní řasy jsou nulové a světlé, chjo), krásně řasy vykartáčuje a lepí se k sobě minimálně. 
A šmouhy pod očima nedělá, leda když si pšíknu zrovna po čerstvém nanesení řasenky (ten Murphy mě vyhmátne klíďo i ráno v koupelně, tsss), ale to se nestává tak často - nicméně za běžného provozu, není třeba korigovat nic, a to řásuju i spodní řasy. Řasenka si nezadá s voděodolnými kolegyněmi a odličovat se musí odličovadlem na olejové bázi.

Kartáček klasicky, jen jemně vytvarovaný.

Věřím, že Vy, kdo máte mnohem lepší výbavu řas od přírody, užijete ještě lepší efekt s touto řásou než já...

 Kukadla "před"

kukadla "po"

"před"

  po (bez vrstvení)

 po vrstvení a eM má řasy, oujééés 

vrstvit se dá i  po celodenním nošení řasenky, když potřebujete větší waw efekt na večír

Prostě tahle řása není pro milionářky, ale pro holky, které nechtějí investovat do řásy majlant, ale chtějí dost muziky i za 99 kaček.
Takže = schváleno eM i Enkou!

A jestli nakupujete za slevové kupóny na poslední chvíli jako já, tak nezapomeňte, že tahle řasenka je do neděle 24.8. k mání s moc pěknou slevou!!

Jasně, že už je Milionářka č. 2 doma.

Jaké jsou momentálně vaše řasenkové favoritky? Co Vy a Miss Sporty?
Máte někdo tuhle řasenku a jak jste spokojeni?

Serozinc.. máte můj obdiv kluci francouzský..

Serozinc je bezesporu ikona. Když jsem ho strašně chtěla, nebyl nikde k sehnání.. pak jsem zapomněla, že ho chci, protože chci tolik věcí, že si je prostě nemůžu všechny pamatovat, žejo :D
Nedávno jsem ho dostala darem (díky Mitsuu :*) a má reakce byla: Jééé, Serozinc!! Hurááá!! Konečně!! Pojď k mamince.. :D protože napište na něco zinek a máte jisté, že to chci.. jsem zinkofil.. :o))

konečně ho třímám v drápech!! :o))

La Roche-Posay je taková ta lékárenská kosmetika, která ve mě spoustou francouzských slov, minimalistickými obaly a taky cenou vyvolává dojem, že ti lidé vědí, co dělají.. vím, že je to dojem a vím, že La Roche je něco jako Vichy a Bioderma a taky jsem si od nich nikdy nic nekoupila.
No a teď mám Serozinc a pochopila jsem, že ti lidé opravdu vědí, co dělají. Vydělávají peníze. A o to jde v první řadě, že.. Mitsuuko určitě věděla, že si přečtu složení a určitě věděla, že spadnu smíchy pod stůl.. :D
Protože prodávat 149,9 ml osolené vody za dvě stovky a víc, tomu se říká podnikání :D
Nic jiného než osolená voda totiž Serozinc není..

vítejte v realitě..

99,15% složení je voda.. 0,75% je sůl kuchyňská a 0,1% je sulfid zinečnatý.. což pochopitelně opravňuje La Roche vypíchnout ten zinek do názvu.. :o)
Netvrdím, že je Serozinc k ničemu.. já jsem tedy žádný účinek nezaznamenala, ale jeho všeobecná oblíbenost o něčem svědčí, že.. jen říkám, že obdivuju firmu, která prodává osolenou vodu ve spreji za takové peníze.. :D
Pokud po Serozincu toužíte a chcete ušetřit, můžete.. stačí vám voda a sůl.. pokud už to chcete namíchané, kupte si v lékárně za pár korun fyziologický roztok.. ten má sice 0,9% soli, ale řekla bych, že to na funkci nebude mít vliv.. :o) a pokud tam nutně potřebujete ten sulfid zinečnatý, kupte si ho deset deka třeba tady a máte vystaráno na několik životů.. :D a pokud se vám nelíbí představa malířského pigmentu, uvědomte si, že ho tam patří jen 0,1% :D a že píšou, že je zdravotně nezávadný..
Dobře, tak pro frfňající.. kupte si flašku Vincentky a nalijte si ji do rozprašovače.. jako bonus získáte spoustu dalších minerálů..
Pokud chcete opečovávat svou pleť něčím, co nemá zinek v názvu, ale ve složení, máte možností povícero.. komu nevadí chemie, tomu doporučuju Miraclean, Sudocream nebo klasickou zinkovou mast (vše v lékárně a levně). Pro zelené mozky jednoznačně zinkový krém od Mitsuuko, protože něco tak úchvatného hned tak nenajdete!!
A komu jako důkaz dokonalého podnikání nestačí Serozinc, tak tohle je nejdál.. tam už není ani ta sůl a mikrostopa zinku.. tohle je jen voda :D ano, pochopitelně minerální, že.. prostě matonka ve spreji :o))
Ale na jednu zásadní složku jsem zapomněla.. a La Roš(ť)áci ji nevím proč neuvedli.. je to pochopitelně bylonebylium :D (neznáte-li Zbyhněva, napravit!!)

Jen abychom si rozuměli.. já jim to nemám za zlé, já je obdivuju!!
Krásné pondělí všem!

eM´s home: Tip na květinové zátiší

Hezký pátek přeju,

jak jsem slíbila na facebooku, dneska bude takový malý vtipný tip do bytečku.

Jsem ulítlá na kytky, to je asi zjevné a nemusí to být ani žádné zahradní šlechtičny. 

Tentokrát jsem si domů prostě donesla trochu lučního kvítí, které mám asi stejně nejradši - je volně dostupné a má svou vlastní poetiku.

Už nějakou dobu mi v hlavě rašil nápad "instalovat" květiny jednotlivě do láhví od letního pití, což je vlastně nejlevnější váza na trhu asi. 

Vzhledem k tomu, že pilně testujeme doma cidery, je jasný v jakých lahvích dnes kytičky uvidíte...a taky zjistíte, které cidery jsme okoštovaly. :-D

Tenhle tip zvládne každý s minimálním výtvarným umem. Je to ultra levná dekorace a zaručeně vtipná, aspoň tak působila na obyvatele našeho domova, jakmile mou "instalaci" uviděli na stole. 

Tak třeba to vtipné příjde i Vám a bude Vás aranžování podle tohoto článku a vaší fantazie bavit.

Co vlastně na to potřebujete? 

Hrozně málo. 

Vyrazit si na procházku a natrhat luční kvítí, případně si zajít na vaši zahrádku nebo do květinářství pro nějaké šlechtičny. 

A vypít čtyry cidery případně jiné pitivo, co má pěknou láhev. :-D

Ale klidně stačí i tři. !-)

 Z donesené kytice jsem nakonec vybrala tyto adepty na ciderové zátiší.

 Tahle mně neznámá kytička se mi moc líbila do vázy/láhve, ale voněla teda těžce,

silně mi připomínala mou "oblíbenou" canangu nebo-li ylang :-)

 Není třeba se v kompozici omezovat na poměr: jedna kytka-jedna láhev

 I takovému hrachoru se v láhvi od cideru z Lídlu líbilo.

Pestrost lučního kvítí vůbec není na škodu výslednému efektu.

A máme zde výslednou přehlídku lučního kvítí a láhví cideru:

 Musím konstatovat, že kytičkám to v lahvích sluší. 

A co se týče testování cideru, nemůžu si pomoct,

ale prostě nejvíce mi chutná stále jablkový Kingswood, ale budu zodpovědně testovat dál.

Pak si třeba udělám ještě početnější kompo...

Nebudu vám nic nalhávat, vzhledem k tomu, že máme doma kočičí obyvatele pochopitelně velice zvědavé,

aranžmá nakonec místo kuchyňského stolu skončilo v bezpečné výši na lednici,

ale myslím, že i tam si stále udrželo svůj vtip.

(V pozadí reprodukce slavné Černé kočky štětcem mé dcery.)

A pokud nechcete použít pestré luční kvítí, můžete zkusit i monochromní květinovou výzdobu.

Myslím, že tak i tak si očko i dušinka doma přijdou na své.

A co Vy? Rádi kytičky ve váze? A jaké?

Nejen letní citrónová srdeční záležitost

Jéjda, to je hic!
 A pozor, to si nestěžuju, pouze konstatuju. 
Jsem totiž tvor teplomilný, nejspíš s poruchou oběhu s věčně ledovýma nohama a miluju, když si můžu nahřívat svoje stárnoucí kosti a nehalit se do čtyř vrstev oblečení, můžu odhodit svoji "zimní" deku (i když Anča z rána už začíná zas pouštět chládek) a dokonce nemusím mít do postele ani teplé ponožky. Uááá.
Ale tak osvěžit se člověk v horkách musí i tak, že jo. 
A než skončí nejkratší roční období, (taky máte pocit, že léto je strašně krátké?), musím rychle nacpat sem na blog všecky letní příspěvky, které mám nafocené nebo v hlavě než bude zase za chviličku podzim a nebude to aktuální.
I když věčný naivní optimista ve mně mi šeptá, že bude ještě babí léto a zrovna tuto vychytávku upotřebíte celoročně...

Citrón dneska v hlavní roli. Nic světoborného. 
Je jasný, čím se chladí v Africe v horku - citrusama, že jo - narozdíl od nás středoevropanů, kteří sme to nepochopili a chladíme se citrusama v zimě, abychom nahonili vitamín C, jakože prevence proti nemocem.
Ne, pravé období pro citrusy je podle mě léto - ach ten Staropramen Grep, Fernet Citrus, šťáva z limetky, citrónová zmrzlina nebo čerstvá šťava z pomeranče na snídani....
A v zimě se naperu vitamínem C v prášku !-D.

Citronádu zná každý a určitě tento skvělý nápoj v létě popíjíte. 
U nás doma jsme si ho hodně oblíbily,  i moje mladší dcera zmákla jeho sofistikovanou přípravu dle receptu své matky...
Ale co je podstatný fígl, který praktikujeme až letos, to vám chci ozřejmit právě dneska. 
Mimo jiné je to zase tip od mé matky... a tak posílám zase dál :-D.

Potřebujete tak kilčo citrónů a pěkně je vymačkat...

Čistou šťávu z citrónů pak nalijete buď do formiček na led, nebo jako my

do dvou plastových obalů od bonboniér Milka :-D

necháte přes noc zmrznout....

...a místo fialové kravičky máte citrónové ledové srdce, ehm...

Mražená citrónová šťáva vypadá efektně i jako pralinka :-)

A pak už je sranda, dělat si rychlou citronádu každý den,

 když je extra hic, klíďo i dvakrát denně..

Já začínám cukrovým sirupem s mátou:

asi 4 lžičky cukru  (třeba domácího vanilkového třtinového) 

zalejeme cca 200 ml horké vody a přidáme louhovat čerstvou mátu

Pak už jen dolijeme do 1 litru hódně studenou vodou 

a přidáme dvě ledová citrónová srdíčka.

A až příjde podzim a zima, tento fígl určitě nezapomenu, páč se citronek bude hodit do čaje. 

Protože mezi námi ta bio citronová šťáva, kterou jsem kupovala v dm, byla super, ale jak ji jednou otevřete, chce to rychle spotřebovat a přestože jsou "čerstvé" citrony chemicky ošetřené, rychle podléhají  v lednici zkáze..a chemický citronový roztok nechci. 

Prostě toto mi příjde konečně jako nejefektivnější využití citronu a nejtrvanlivější....

A teď mě omluvte, koupila jsem další várku citronů, páč jsme si s mladší dcerou vypěstovaly na citronádě závislost a všecky srdíčka jsme vypotřebovaly. Je třeba udělat další várku....

Aneb naše srdeční záležitost :-*

Jak nakládáte s citróny Vy? Máte svoje fígle na citronádu?

Drobný kosmetický tip z Lidlu??

Hezký letní den Vám přeji,

dneska mám pro Vás malý tip, jestli třeba máte cestu na nákup do Lidlu.
Přiznám se, že mi bylo vždycky divné kupovat kosmetiku jinde než v drogerii nebo parfumerii a měla jsem dost  předsudků a možná nosánek i pěkně vysoko:-). Ale už párkrát jsem narazila na fajn věci za pár kaček, které se osvědčily a tak už nejsem tak rezolutní.
A taky jsem poslední dobou koukala, že i některé ostatní blogerky do Lidlu nakupovat kosmetiku chodí. 
Docela mi to začalo vrtat hlavou, chápejte, co kdyby mi uniklo něco zásadního! 
A tak jsem si při mé občasné návštěvě tohoto nákupního zařízení (kam chodím hlavně na speciality a zeleninu a víno, ehm !-) řekla, že okouknu kosmetický regál, protože jsem nutně sháněla nějakou kuličku - anti-perspirant. 
Ostatní kosmetika mě až tak nezaujala vzhledem k tomu, že mám u pečující pleťové kosmetiky vyšší nároky na přírodní složení. Ale pravda, co se týče těla nejsem tak striktní a to zajímavé balení tělového másla s vůní manga (ááách) jsem v ruce měla....Ale nakonec jsem přece jen začala studovat ty "kuličky".

Mám už léta oblíbené kuličky od Dove, které mají docela slušné složení - takový kompromis mezi přírodou a chemií, a pěkně mi voní. Ale nikde jsem svou oblíbenou vůni neviděla za solidní cenu, asi je to sezónou nebo co, ale najednou jsou všechny Dove deo cenově jinde než jsem ochotna dát, cca 80 Kč. A to jsem je většinou kupovala za čtyřicet max. pade.
 Jó, jsem škrťa a nestydím se za to :-), ale proč platit více, když můžeme srovnatelnou kvalitu koupit za míň,
 i když je to třeba v Lidlu, ne?

No, byla jsem skeptik i co se týče kuliček, měli jich tam naházených v krabici v regále několik druhů. 
Typicky rozdělené na růžové (přeslazená vůně, ble) pro holčičky a modré (dřevitá, kořeněná vůně) pro chlapečky...
Hm, bezva, ale při bližším ohledání jsem nahlédla, že jeden druh kuličky se tomuto genderovému rozdělení vymyká. Uff, ale zlaté balení, OMG - kýč jak bič...Ale co už, vyzkouším a očuchám všecko. Přece: co kdyby mi něco zásadního uniklo! To nemůžu dopustit!
A světe div se, musela jsem si čichnout dvakrát, páč jsem nevěřila svému nosu. Cože? Tak krásná až skoro luxusní parfemace? OMG - Ó Madame Glamour! Velmi zajímavá vůně, jemná květinová asi s troškou pudříčku, žádné lepivé máršmelou. A za kolik? 35 kaček, to si děláš srandu ne? Beru!
I když zlato mám ráda jen v peněžence v podobě mincí nebo bankovek, případně ve formě šperku, vykašlala jsem se tentokrát na své vysoké estetické nároky a zlatou madame glamour šoupla do nákupního vozíku s pocitem, že jsem právě vylovila perlu ze dna moře.
Asi jsem zrovna narazila na akci, proto ta "vtipná cena", takže pokud jste zrovna v situaci jako jsem byla já: kdy jsem šokovaná zjistila, že mi má nekonečná kulička Dove došla (jak to sakra? :-) a nevíte, co si koupit za slušný penízek, tak třeba tento tip oceníte.

Kulička je srovnatelná s kuličkami nabízenými v drogériích.
Samozřejmě pomiňme informaci o jakýchsi 48 hodinách - kdo by jako čekal, že bude fungovat kulička 48 hodin, možná nějaká lesana v lesním kempu, my ostatní se po cca 12 hodinách koupeme, že jo !-). 
Výdrž je solidní žádný zázrak, ale ani žádná hrůza, prostě opět srovnatelná s Dove. Pokud používám na celodenním výletě tento deo, tak mi stačí zopakovat rolování cca po čtyřech hodinách...Vůni přestanu sice vnímat rychleji, páč to není parfém, že jo. Ale věřte, že okolí ji zaregistruje, protože i moje dcera se mě ptala jakým parfémem to voním (zvyklá, že mamka furt na sobě cosi zkouší) a já se udiveně zastavila, páč jsem žádný parfém neměla. Ahá, to je ta kulička z Lídlu!

Když pominu kýčovité zlaté ladění obalu Madame Glamour od Cienu (ale tak dobrá - zlatá a bílá jaksi mají evokovat ten glamůr a luxus), tak se antiperspirant nachází v bytelné skleněné lahvičce (hm, za ty peníze a sklo?), je sice těžší než Dove, ale narozdíl od něho nejste šokovaná rolováním "na sucho", když vám deo najednou dojde, protože obsah Madame Glamour vidíte a tak jste i připravena na to že, už dochází. 
(Sakryš, asi si zajdu ještě pro jedno balení za tu cenu :-)

Složení:
Když se podíváte na složení této "kuličky" a kuliček běžných značek v drogerii velkého rozdílu se nedopátráte. Zásadní složkou, která právě způsobuje to snížené pocení a "smrdění" je Aluminium chlorohydrate, v pořadí hned po vodě. Pak se často objevuje aloe vera, prostě aby anti-perspirant nedráždil pokožku. 
Zde samozřejmě číhá spousta kontroverze, pokud máte zájem můžete si třeba přečíst ZDE článek o tom, jestli anti-perspiranty způsobují rakovinu.
Já vám na to nic neřeknu, protože nevím. Víme, že se dělají různé studie a určitě by měl člověk nad svým zdravím přemýšlet, ale těžko soudit, jak často by člověk musel používat nějaký anti-perspirant, aby z toho byla nějaká nemoc, navíc nemoce ovlivňuje tolik věcí, že těžko z rakoviny prsu můžeme vinit jen anti-perspiranty, to by bylo příliš jednoduché a to je v životě máloco. Samozřejmě lidé s citlivější kůží můžou už v globále častěji hůře reagovat na sloučeniny hliníku ve složení a nejen na ně.
Já se snažím držet v jakémsi středním proudu, nedávám si do podpaží šílenou chemii, která zaručí že vám z podpaží neukápne ani kapka ani třeba nemám ráda anti-perspiranty typu Rexona a spol, které jsou v blogosféře hodně oblíbené, a které zjevně proti pocení fungují, v což jsem ochotna věřit, ale nesmířím se s tím složením.
Na druhou stranu, jak vidíte nejsem ani striktně přírodní a nemám kuličku přírodní značky. Sice mám v merku třeba takovou Laveru, ale ta cena se mi prostě zdá přehnaná a i kdyby, tak bohužel nemám kde Laveru očuchávat a jakékoliv vůně nemíním kupovat na blind. Taky jsem očuchávala jeden anti-perspirant od Alverde, ale zase ta vůně mi moc nevyhovovala, přišla mi hodně sladká.
No jo, rozmlsaný frňák a zavděčte se - peněžence, nosu i zelenému mozku - asi nemožné. Ale třeba mě přesvědčíte o opaku !-)

Jen aby bylo jasno, účelově používám tyto anti-perspiranty především někde v terénu a v teplém počasí, což vysvětluje asi ten rychlý úbytek. Nikoliv však dennodenně po celý rok.
Když jedu na kole, nepolívám se před cestou svým parfémem, ani když jdu jen do obchodu anebo když jdu třeba na výlet nebo fotit ven - pro tyto případy mi opravdu připadá jaksi škoda plýtvat parfémem, navíc jaksi dress-code na kole: cyklo-dres a parfém - jde to do kupy? Myslím, že ne.
No, a co kdyby mě někde v lese vyčenichala nějaká šelma, že jo a moc jsem jí nevoněla, přece jen kulička je intimní záležitost a nenechává dlouhou čichovou stopu :-D.....
Na sport a volnočas myslím ideál. 
Zatím nemám zkušenost jestli nezanechává stopy na černém oblečení, páč černou v létě nosím minimálně a vlastně ani nemám moc touhu tyto antiperspiranty takto testovat, takže je programově ani pod černé oblečení nepoužívám, moc totiž na to, že skvrny nezanechají nevěřím...
Vlastně anti-perspirant používám jen pod černé síťované termo-triko Senzor a to je mi celkem fuk, jestli kulička zanechává jakoukoliv stopu, páč stejně přijedu domů splavená, podstatné je, že né smradlavá :D

A co Vy a anti-perspiranty v kuličce, používáte? Jaké?
Co třeba nakupujete z kosmetiky v Lidlu? Jestli vůbec něco..

"Holiday In" - O životě a horském pikniku

Moc Vás všechny zdravím,

už týden mám dovču a není to dovolená, z které bych Vám tady ukazovala reprezentativní fotky od moře či z nějakých atraktivních míst. 
Trávím ji doma, ale necítím se nijak ošizena. Naordinovala jsem si první týden dovolené, být pokud možno pořádně offline, vypnout, vyresetovat mozek, nahodit novej software - pokud možno lepčí upgradovanou verzi,
 i když jak říká má drahá kolegyně Enka, chtělo by to už externí disk :-).
Jsem totiž tvor dost neurotický a hyperaktivní a musím přiznat, že neumím odpočívat pasivně. Mám pak výčitky, že jsem den jen tak proflákala. Já vím, je to blbost. Pořád se učím "kvalitně flákat". A právě o dovolené, kdy najednou nemám nad sebou režim a bič nikoliv boží, ale denní rutiny, tak mi to začne být jaksi divné - ten "poklid". Ale právě v tom poklidu, začnou vyplouvat na povrch zasuté myšlenky a nezpracované zážitky a já najednou zjišťuju, že mám se sebou co dělat až až :-).
Tentokrát se mi to celkem podařilo odstřihnout se a zároveň se ze sebe sama nezbláznit :-D. 
Asi jste si všimli, že jsem ani nezvládla odpovědět na Vaše skvělé komentáře pod minulým článkem, až včera. 
Ale řeknu Vám, přečíst si je i po týdnu je hrozně, obzvlášť tehdy, když se mi stane to, že člověk sice míní, ale život mění....Pak si přečíst pěkné a povzbudivé slova od milých lidí, potěší o to více.

Si říkám, jestli jsem to nějak nezakřikla v posledním článku. Ale opravdu jsem měla pocit, že se vše obrací k lepšímu, měla jsem spoustu věcí, na které jsem se těšila, super lidi kolem sebe, zdálo se, že ke mě přichází i nějaké peníze navíc, což také hodně povzbudilo mou mysl, která se pořád strachovala, jak to všecko zvládnem a strašně otravovala.
A pak přišla dovolená, vlastně jsem momentálně uprostřed mé dovolené a najednou tu sedím a mám pocit, že potřebuju něco nutně udělat, abych se odreagovala, abych zase zvládla momentální mizernou situaci.
A říkám si, o čem mám hernajs psát. Potřebuju psát, ale nechci své čtenáře pořád deptat svými životními etudami, které se mi dějou. 
Ráda píšu pozitivně, abych naladila ostatní k pohodě, k síle, pokud musí něco překonávat, protože sama vím, jak nejvíce ze všeho člověk potřebuje mít "kde brát", inspiraci, sílu, pozitivitu, víru, že vše bude dobré...že prostě život stojí za to žít, i když to není často vůbec žádná sranda.....
 Jo, kde bere eM to je někdy záhada i pro ni, fakt.

Tento článek prostě nebude přetékat radostí, a vlastně takový článek už nebyl dlouho, což mě mrzí. 
Mé poslední zpěvy páteční měly největší ambice takovým článkem být a bylo vidět, že jste to hodně ocenili a já zpětně též. 
Ale snažím se vždycky vykřesat aspoň trochu naděje ze všeho, protože život nejde prostě tak, jak si vysníme, jak chceme my a těžko má smysl s tím bojovat. Bohužel, někdy je strašně těžké a bolestné příjmout okolnosti a ptáme se pořád: co jsem sakra udělala špatně? proč já? copak už toho špatného nebylo dost? Křičíme: to není fér!!! život je pěkná kurva!!!
Ale on ten vesmír si prostě jede svoje, vychovává nás a učí nás bez ohledu na naše sebelítosti či očekávání.
Člověk pak stejně musí zvednout hlavu a přestat obviňovat - sebe, jiné, vesmír, osud....
Je tolik věcí mezi nebem a zemí, tolik radostí a bolesti a přece jde život zase dál. 
Často je krutý a učí nás, že nic nevlastníme, že to máme jen zapůjčené - že si to máme užít v tu danou chvíli, na kterou nám to půjčil a pak se srovnat s tím, že nám to jednou vezme.
Člověk má svůj život pod kontrolou jen do určité míry a pak se musí srovnat s tou oblastí, která nepodléhá jeho kompetenci. 
Zde mě napadá jedna moudrá hláška, kterou snad už slyšel každý z vás.
 Třeba já ji poprvé slyšela v nějakém filmu nebo seriálu, ani nevím jakém, kde se protagonista léčil u dvou áček jakože Anonymní Alkoholici.
Nebojte, nikdy jsem se ze závislostí jakéhokoliv druhu léčit nemusela, naštěstí k závislostem nemám sklony...Nicméně mě tato věta tak zaujala a připadala mi tak hluboce moudrá, že si ji často připomínám obzvlášť, když se mi nedaří, jak bych si přála.

"Bože, dej mi sílu přijmout to, co změnit nemohu, odvahu změnit to, co změnit mohu a moudrost jedno od druhého rozeznat."

Když jsem se totiž rozhodovala během toho dovolenkového resetu, o čem by měl být další článek a mimojiné jsem se Vás i ptala na FB, co by Vás zajímalo, měla jsem na výběr z několika témat, převážně letních, protože si uvědomuji, že mi tady teď nějak chybí sezónní záležitosti.
 Chtěla jsem psát i o kosmetice, které je tu poslední dobou hodně málo...ale udály se věci, které nedokážu jen tak zahodit a psát zvesela o chutných koktejlech na horké letní dny. 
Recepty určitě budou, ale dnes to prostě nebude. 
Život si tak trochu píše tenhle blog sám skrze mou osobu a mé datlující prsty na klávesnici. Můžu mít životní plán, blogo-plán, námětů a fotek na několik různých článků a přesto najednou nemůžu psát o ničem z toho, protože žiju něco jiného...
Přesto doufám, že ani takový článek nikoho moc neotráví a třeba si v něm něco povzbudivého pro sebe najde. 
A když ne, tak máte záruku, že Vám tady dám vždycky nějaké fotky :-D.

Nemám ještě moc sílu se příliš rozepisovat o smutné události, která se nám stala, jako bychom si jich neužily poslední dobou dost. 
Jen Vám naznačím, že bohužel článek o krásném koťátku, které jsem vám představila v minulém pátečním článku nebude.
Tento kratičký příběh totiž neskončil happy-endem. 
Bolí mě srdce a nemůžu o tom mluvit a ani moc psát bez silného citového pohnutí...
Možná jednou napíšu příběh o malé Penny, o tom, co všechno může číhat na chovatele kočiček a co není v jeho moci a ani v moci třech veterinářů, kteří Penny ošetřovali. 
Osud chtěl jinak. Chtěl, abychom této krásné kočičí holčičce otevřely svá ustrašená a zraněná srdce, která jsme nechtěly nikomu otevřít. 
Malá Penny to dokázala, že jsme ji začali okamžitě milovat. 
Bohužel shodou nešťastných shod okolností a příčin (které nám mají zůstat utajeny) onemocněla virovou nákazou plic a nikdo ji nemohl pomoci, nakonec už to sama vyčerpaná raději vzdala, protože to bylo velké trápení. My jsme bohužel musely tomu trápení přihlížet se zlomeným srdcem. 
Pro mě to bylo o to horší, že jako máma  jsem musela potlačit svoje zoufalství, řešit a rozhodovat a nakonec utěšovat ještě moje dvě lidská koťata.
Momentálně sledujeme naše kočičí kluky, jestli vir taky nechytli, ale přece jen velké a dospělé kočky mají velmi dobrou imunitu narozdíl od koťátek, které nemají skoro žádnou.....

Život holt umí pěkně naložit na bedra, to zas jo. 
Ale já jsem malý pán na to, abych soudila osud. 
Osudem Penny bylo, aby k nám přišla a abychom ji milovaly. 
Útěchou je mi, že jsem udělala všechno pro to, aby jí bylo co nejlépe na její cestě do kočičího nebe, užila jsem si každou minutu, kterou jsem byla s ní. Dokázala, že jsem své zatvrzelé a zraněné srdce otevřela. 
Ukázala mi, že není dobré své srdce uzavírat, protože nikdy nevíme, kdo může přijít. Teď už to díky ní vím.... 
Jsem za to ráda nesmírně, přestože s tím přišlo ruku v ruce to, že najednou mám srdce zlomené - opět. 
Často nechceme chápat, že s láskou přichází bolest, ať už milujeme muže, dítě nebo zvířátko. Je to neúprosný zákon - něco za něco. Nemůžete něco dostat, aniž byste něco dali. Nemůžete dostat lásku, aniž byste sami neriskovali své srdce. Je to těžké, mnohem těžší než zabarikádovat své srdce nedobytnou zdí z betonu. Za tou zdí máme pocit bezpečí, že na nás nikdo a nic nemůže, ale zároveň se odřízneme od životadárné energie, kterou je láska - k jakékoliv bytosti.
Toto mě naučila maličká Penny, která vážila kilo dvacet a znala jsem ji čtrnáct dní. 
I tak maličké bytosti dokáží s člověkem udělat velké věci.
Ať už to zní sebesmutněji, vždycky budu vděčná osudu, mé kamarádce Míše a mé nové kamarádce Evičce, původní mamince Penny, že způsobily, že k nám tahle holčička mohla přijít. A také moc děkuji mé drahé Ence, která přispěla svým úsudkem, radou, laskavým slovem a také činem, protože jednu návštěvu veterináře absolvovala se mnou....

Milá Penny, bylo nám ctí Tě poznat a milovat!

A aby to nebyla taková trága pro vás čtenáře, tak sem dnes dávám fotky z našeho horského pikniku, který jsem s mýma holkama nedávno podnikla, před tou smutnou událostí. 

Aneb v největších horkách nedokážu ležet a smažit se na dece u vody a raději vystoupám na nejbližší nejvyšší vrcholek - kopec. Vítr se tam prohání i v největším horku, opálíte se líp jak u vody a v lese najdete chladivý úkryt a třeba i něco dobrého k snědku (o tom ale příště).
A protože je přece jen takový výšlap energeticky náročný, je třeba sbalit sváču....

 Zcela stylově, opečená pletýnka se salámem Horalem-Vysočinou - 

co taky jiného pro tři Horalky...a hodně zeleniny...

 a předtím je třeba se kvalitně nadopovat energetickou bombou, třeba oreo milkshakem, recept bude také brzo.....

Ať se Vám s námi na pikniku líbí. 
Přeji Vám krásné dny plné lásky a pohody! 
A vašim blízkým, ať už z říše lidské či zvířecí, abyste si užili sebe navzájem co nejvíce a využili každou chvilku, která je Vám osudem darována - a k tomu hodně zdraví všem!!! 
A krásné rozmarné léto!

 Na vysokém kopci roste a právě kvete dobromysl nebo-li oregáno, úžasná to bylinka....

Miluju chrpy luční....

 Směr je jasný....ke Křížku

 Cíl v dohledu...

 U cíle....krásný výhled za tu námahu stojí

 Odměnááááá...

 ...následné osvěženíííííí

 Zachycen sen...

Sluníčka